Fotografie od uživatele Michal Jarmoluk ze služby Pixabay

Česká ekonomika prochází změnou strategie od investic zajišťujících vysokou míru zaměstnanosti k investicím přinášejícím vysokou konkurenceschopnost – založenou na chytrých investicích a digitalizaci.

Do popředí zájmu se dostávají především klíčové technologie (KETs), které se soustřeďují na modernizaci báze české ekonomiky, posílení reindustrializace a zavádění nových technologií na podporu průmyslových odvětví. Za posledních 15 let byl růst produktivity práce téměř výhradně tažen zpracovatelským průmyslem a službami v podnikatelském sektoru.1 Firmy využívající špičkové technologie dokázaly zvýšit svou produktivitu o 18 %.2

Od roku 2000 se vyspělé ekonomiky Evropy zaměřily na sektory s vysokou přidanou hodnotou. Investice se zaměřili především na rozvoj služeb, čímž byl význam a prestiž průmyslu poněkud odsunut stranou zájmu. V západní Evropě v současnosti dochází k trendu výrazné deindustrializace. Například podíl zpracovatelského průmyslu na evropském HDP se snížil z 18,5 % v roce 2000 na 15 % v roce 2012 a mezi rokem 2008 a 2012 bylo zrušeno 3,8 milionu pracovních míst v tomto odvětví. Tento typ deindustrializace se označuje jako zralá a je charakteristická pro země s vysokými příjmy, kde zpracovatelský průmysl ztrácí na významu s nástupem sektoru služeb, zvýšením efektivity průmyslových činností a outsourcingem činností s nižší přidanou hodnotou do rozvojových zemí. V literatuře se k hodnocení deindustrializace používá především podíl zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu, často se však uvažuje jak podíl zaměstnanosti, tak podíl hrubé přidané hodnoty. (obr. 1)

Obr. 1: Manufacturing, value added (% of GDP) - Czech Republic, China, United States, European Union Zdroj: Světová banka

Opačnou situaci zažívá střední a východní Evropa, která vykazuje sice pomalé, ale trvalé trendy reindustrializace. S ohledem na dynamickou deindustrializaci ekonomik EU-15 bychom však mohli očekávat, že relativní význam zpracovatelského průmyslu v postsocialistických zemích v rámci EU bude růst rychleji. Podíly růstu jsou stále poměrně nízké. Dosavaní způsob reindustrializace v postkomunistických zemích dosud podstatně nezměnil výkonnost zpracovatelského průmyslu v celé EU. Pro představu, z hlediska hrubé přidané hodnoty zpracovatelského průmyslu je skupina postkomunistických zemí srovnatelná se Španělskem a přibližně s pětinou Německa, přičemž zaměstnává více lidí než Španělsko a Německo dohromady. (Obr. 2)

Obr. 2: Benedek Nagy, Imre Lengyel, Beáta Udvari: Reindustrialization patterns in the post-socialist EU members: a comparative study between 2000 and 2017, http://dx.doi.org/10.25428/1824-2979/202002-253-275

Digitalizace ekonomiky a s ní související Čtvrtá průmyslová revoluce (Průmysl 4.0) má vysoký potenciál zefektivnit reindustrializaci postkomunistických zemí zejména v odvětví  zpracovatelského průmyslu. Tento technologický rozvoj může vést ke vzniku "propojených inteligentních továren" (EC, 2016, s. 12). Literatura uvádí, že údaje a trendy vývoje zpracovatelského průmyslu se v obou zmíněných skupinách zemí liší. V EU-15 se podíl osob zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu kontinuálně snižuje, zatímco podíl hrubé přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu stagnuje nebo mírně klesá, což podle nás svědčí o pokračování deindustrializace, ale jiným způsobem než dříve. Zatímco v postsocialistických zemích se podíl osob zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu mírně zvyšuje a podíl hrubé přidané hodnoty zpracovatelského průmyslu dynamicky roste, což vykazuje rysy tradiční reindustrializace.

Předpokládáme, že tyto procesy budou mít i nadále rozdílné dopady na ekonomiky zemí staré EU-15 a postkomunistických zemích a že přispějí k vytvoření nové dělby práce mezi jádrem a periferií v Evropské unii. Základní zkoumanou otázkou této části výzkumu je, zda a do jaké míry bude hrát důležitou roli digitalizace (inteligentní digitální investice), jako základní podmínka efektivní reindustrializace českého zpracovatelského průmyslu a české ekonomiky, při restrukturalizaci evropské dělby práce. S tím souvisí otázka klasifikace - stupně chytrosti, respektive digitalizace investic v České republice dnes a do budoucna. Domníváme se, že existují rysy vlivu příjemce zahraničních investic na jeho postavení v produkčních sítích a snažíme se odhadnout vývoj chytrých investic s ohledem na globální roli českého průmyslu a ekonomiky. 

Do našeho výzkumu se můžete zapojit zde:

Inteligentní digitální investice

Vážený respondente,

prosíme o vyplnění dotazníku pro účely výzkumu Inteligentních digitálních investic, který je realizován pracovníky Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Dotazník obsahuje 10 otázek, jeho předpokládaná délka pro vyplnění je 20-30 minut.

Odpovědi na otázky budou zpracovány hromadně v rámci statistického vzorku a nebudou v rámci zpracování dat ani prezentace výsledků individualizované na úroveň jednotlivých firem. Pokud budete mít zájem o výsledky šetření, potvrďte prosím v dotazníku Váš zájem.

Děkujeme za jeho vyplnění.

Odesláno Ing. Martin Mikeska, Ph.D. v Přímé zahraniční investice 3 years ago

Inteligentní digitální investice

Povinná otázka.

Počkejte prosím..

Roky,Měsíce,Týdny,Dny,Hodiny,Minuty,Vteřiny
Roky,Měsíc,Týden,Den,Hodina,Minuta,Vteřina
Špatné, Průměrné, Dobré, Velmi dobré, Výborné
Zrušit hodnocení!
Vyberte minimum {0} odpovědí.
Vyberte maximum {0} odpovědí.
Selected {0} out of {1}. Select {2} more to continue.

 

Zdroje:

Alderson A. (1999), ‘Explaining Deindustrialization: Globalization, Failure, or Success?’, American Sociological Review, 64 (5), 701–721.

Cairncross A. (1982), ‘What is deindustrialisation?’, in Blackaby F. (ed), Deindustrialisation, Pergamon Press, London, 5–17.

Cantore N., Clara M., Lavope A., Soare C. (2017), ‘Manufacturing as an engine of growth: Which is the best fuel?’, Structural Change and Economic Dynamics, 42 (9), 56–66.

Cristopherson S., Martin R., Sunley P., Tyler P. (2014), ‘Reindustrialising regions: rebuilding the manufacturing economy’, Cambridge Journal of Regions, Economy and Society, 7 (3), 351–358. https://doi.org/10.1093/cjres/rsu023

EC (2016), Communication from the Commission to the European Parliament, the Council and the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions. Digitizing European Industry Reaping the full benefits of a Digital Single Market, COM(2016) 180 final. Brussels: European Commission.

Krugman P. (1988), ‘Deindustrialization, Reindustrialization, and the Real Exchange Rate’, NBER Working Paper Series, 2586. National Bureau of Economic Research, Cambridge (MA). doi:10.3386/w2586

Kudina A., Pitelis C. (2014), ‘De-industrialisation, comparative economic performance and FDI inflows in emerging economies’, International Business Review, 23 (5), 887–896. http://dx.doi.org/10.1016/j.ibusrev.2014.02.001

Nagy, Benedek, et al. “Reindustrialization Patterns in the Post-Socialist EU Members: A Comparative Study between 2000 and 2017.” The European Journal of Comparative Economics, vol. Vol. 17, no. no. 2, 2020, p. pp. 253-275, http://dx.doi.org/10.25428/1824-2979/202002-253-275 

McMillan M., Rodrik D., Sepulveda C. (2017), ’Structural Change, Fundamentals and Growth: A Framework and Case Studies’. NBER Working Paper, 23378. National Bureau of Economic Research, Cambridge, MA.

Pelkmans J. (2006), ‘European industrial policy’, in Bianchi P., Labory S. (ed), International Handbook on Industrial Policy, Edward Elgar, Cheltenham (UK) 45–78.

Rodrik D. (2016), ‘Premature deindustrialization’, Journal of Economic Growth, 21 (1), 1 –33.

Rowthorn R., Coutts K. (2004), ‘De-industrialisation and the Balance of Payments in Advanced Economies’, Cambridge Journal of Economics, 28 (5), 767–790. http://dx.doi.org/10.1093/cje/beh034

Saeger S. (1997), ‘Globalization and Deindustrialization: Myth and Reality’, OECD Review of World Economics, 133 (4), 579–608. http://dx.doi.org/10.1007/BF02707404

Scott A., Storper M. (Eds.) (1992), Pathways to Industrialization and Regional Development, Routledge, London.

Szirmai A. (2012), ‘Industrialisation as an engine of growth in developing countries, 1950-2005’, Structural Change and Economic Dynamics, 23 (4), 406–420. http://dx.doi.org/10.1016/j.strueco.2011.01.005

Tregenna F. (2009), ‘Characterising deindustrialisation: An analysis of changes in manufacturing employment and output internationally’, Cambridge Journal of Economics, 33 (3), 433–466. http://dx.doi.org/10.1093/cje/ben032

Tregenna F. (2013), ‘Deindustrialization and Reindustrialization’, in Szirmai A., Naudés W., Alcora L. (eds), Pathways to Industrialization in the Twenty-First Century. New Challenges and Emerging Paradigms, 76–101, Oxford University Press, Oxford (UK). http://dx.doi.org/10.1093/acprof:oso/9780199667857.003.0003

Tregemma F. (2016), ‘Deindustrialization and premature deindustrialization’, in Reinert E. S., Ghosh J., Kattel R. (eds), Handbook of Alternative Theories of Economic Development, Edward Elgar, Chettelham, pp 710–728

Wolman H., Wial H., Hill E. (2015), ‘Introduction to Focus Issue on Deindustrialization, Manufacturing Job Loss, and Economic Development Policy’, Economic Development Quaterly 29 (2), 99–101. http://dx.doi.org/10.1177/0891242414567055

1OECD Compendium of Productivity Indicators 2017. P.58.

2Science Research and Innovation Performance in the EU 2018, p.55 & 57.

 

Kde nás najdete

Fakulta managementu a ekonomiky

Mostní 5139, 76001 Zlín

nebo na mailu fdi(zavináč)utb.cz